Komentáře: Postřílejte důchodce!

Od: Václav Víšek

Václav Víšek — Wed, 24 Jun 2009 19:00:55 +0000

Petro,
Já tam vpředu napsal, že život se nedá naplánovat. Znám desítky případů, před kterými by modelové plány pana Horského shořely jako papír. Mám tři děti, vemte si, že z nich vyrostou flákači, kteří se pořádné práci budou vyhýbat (zaplať Bůh, zatím ne) a já na ně budu brát lepší důchod. Ta odměna za počet dětí je, podle mě, nesmysl. Přitom ty děti jsou opravdu každé jiné, i když mají stejné rodiče, na ty žádný model neplatí.
Co tatínkové, kteří mají s několika ženami pár dětí, dejme tomu, že na ně platí, ale nestačí vychovávat, všechny ty rozvody, víte, co by bylo soudů, o tom, jestli mi bude dítě započteno. Upřímně řečeno, myslím si, že to je volovina, dobře myšlená, ale volovina.
Proto jsem ironicky poznamenal něco o poroučení větru a dešti. Já v tomhle plánování prožil většinu života, vím o čem mluvím.
Osud někdy bývá takový, že uhne někam jinam a kde jsou modelové situace? A ty případy nejsou nijak výjimečné.
O kvalitě života starých lidí už jsem tu leccos psal.
Zdravím.

Od: Petra

Petra — Wed, 24 Jun 2009 15:36:07 +0000

Mám nutkání pokračovat
Ono totiž dnes převládá (jak tak koukám kolem sebe) jakési účetnictví v rodině. A já tedy nesouhlasím s tím brát své rodiče jako finanční náklad. Ano jsou jisté transakce i v rodině, které by se daly považovat za „má dáti – dal“, ale tváříme se, že to není kalkul. A já to opravdu jako kalkul neberu, protože neočekávám nic nazpátek. Ani od svých budoucích dětí. To znamená, že naprosto chápu pojetí pana Víška, že chce být soběstačný. Ale kdyby se někomu z rodiny cokoli stalo, taky neuplatním má dáti – dal. Je to něco co se musí od takového kalkulu osvobodit. A proto se mi nezdá tak zcestné myslet si, že děti se mají o své rodiče starat, ne proto, že musí, ale proto, že chtějí. Berou je jako někoho kdo jim nemusí vracet žádnou protihodnotu, ani vděk není potřeba. Mně stačí, že bude ten člověk spokojenej a účetnictví je druhotné (a zátěž to je). I když toho budu mít málo. Jak píše pan Víšek. Proč toto pojetí dnes nefunguje nevím. A to je asi jádro celé věci, myslím, že jsem to pochopila.

Od: P.

P. — Wed, 24 Jun 2009 15:12:02 +0000

aach jo, v noci
v jednu hodinu. Nikoli v jedu. To nikam nepíšu v jedu.

Od: P.

P. — Wed, 24 Jun 2009 15:10:03 +0000

větší procento.
Nebo matky na mateřské. Kolik je jich na mateřské tři roky? To také nejsou všechny. Takto mi to připadá nepřesné, proto mi přijde takový výpočet zkreslující. Jinak naši rodiče také nepočínaly svoje děti s tím, že se jim všechny vklady jednou vrátí. To je (bylo) jejich přání, že nás snad máme taky nějaký soucit a nebudeme je ve stáří brát jako „finanční náklad“, ale jako lidské bytosti, se kterými se chceme stýkat, byť by neměli na živobytí a byli na nás závislí.

Problém je celkově ten, že se na staré lidí vůbec nemyslelo asi (dřív, když se nedožívali tak vysokého věku). To mě dráždí mnohem víc než důchody. Týká se to jejich veškeré kvality života. I ta společenská stránka, ta mi připadá naprosto nepřijatelná. Opravdu jako by se s nimi nepočítalo. Jaká je kvalita jejich života i v jiných rovinách než té finanční? To by zasluhovalo velkou analýzu, tak snad se tomu někdy někdo bude věnovat.
Pěkný den.

Od: Petra

Petra — Wed, 24 Jun 2009 15:03:29 +0000

pokračování
také jen jednomu rodiči. Jsme dvě děti. Tudíž platím (nyní) na někoho jiného? Znevýhodnění bezdětných na dani. To bylo také již zmíněno. Průměrný plat… Myslím si, že princip sociálního státu není „něco za něco“ – aspoň zdánlivě (možná fakticky to tak je, ale reprezentuje se to tak?). Dále stálost výdělků (ve Vašem modelu píšete o předpokladu, že jsou všichni zaměstnaní, nebo to byla nějaká ironie? tomuto bodu jsem, přiznám se, neporozuměla), nevím jestli v současné době se toto někomu poštěstí, aby neměl výpadky a mohl tedy spořit ať už se ocitne v jakékoli životní situaci (např. tíživé). Co je to disponibilní příjem? Počítá se zde s nějakým průměrným výdělkem nebo každá rodina bude mít jiný? Např. p. valenta zmínil množstevní úspory, nebo i já ten nájem. Jeden dá to samé co rodina, singl taky musí někde bydlet a jeho výdaje jsou vyšší. Manželé též neplatí dva byty, ale jeden. To jsou všechno ty úspory „množstevní“. Někdo s pěti dětmi může vydělávat tolik, že mu zbyde po odečtu všeho

Od: Petra

Petra — Wed, 24 Jun 2009 14:50:36 +0000

Dodatek pro pana Horského
Je pravda, že já sem poslední dobou píšu někdy v noci v jedu a sotva na to vidím. To jsem si špatně přečetla, že jste poděkoval i za konstruktivní kritiku. Omlouvám se. No a teď, jelikož jste napsal, že jsem nic nepochopila, jsem si to pročetla znovu. Moje námitky zde vyjádřili: babza, helena k. a zejména pan Valenta. Já jsem si vždy myslela, že je důležité jak pracuji a z toho se počítá důchod. Líní lidé by na důchod neměli mít nárok podle této logiky. Ale mohou mít pět dětí a tím si svoji lenost obhájí. No to jen k tomu mému příkladu. Chápu, že jste nyní orientován na nějaký vzorec výpočtu a moje odbočky jinam vypadají nesouvisle. Jinak ale mi Vaše představa rozdělování důchodů připadá velmi zúžená jen na model, který nikoli odchylky, ale opravdu velká část lidí nebude naplňovat. Průměrný věk dožití (muži se ho nedožijí, průměrně, platí to teda jen pro ženy?), spoustě lidí jeden nebo oba rodiče zemřou dříve než se důchodu dožijí. Já například také, podle Vašeho vysvětlení, platím

Od: Petra

Petra — Wed, 24 Jun 2009 12:49:55 +0000

pane Horský,
tak teď už tomu konečně rozumím :-))

Moje ubrečené kolegyně jsou jenom příklad. Jako vaši bezdětní. Já s nimi jinak nemám co do činění. Jenom abyste věděl, že i toto existuje. Jenom bych Vás poopravila v jedné drobnosti. Až budu stará, nebudu bezdětná. Takhle když to napíšete, i když to byl příklad, to na mě jaksi ulpívá a není mi to příjemný. Ale nebudu teda rodit kvůli důchodům, to si ještě rozmyslím 🙂

Od: Václav Víšek

Václav Víšek — Wed, 24 Jun 2009 06:43:15 +0000

Ještě:
Mně se prostě nelíbí myšlenka, že by mě měl ve stáří někdo živit. Myslím, že se každý má spolehnout sám na sebe. Všude nás přesvědčuje reklama, na co nám všechno kdo půjčí. Kdo se v padesáti zadluží, nakoupí nesmysly bez jakéhokoliv přemýšlení, pak skutečně zasluhuje ten most.
Když v tomhle duchu vychovám děti, ony to přežijí, nemusí mít všechno. To je nesmysl, co všechno děti potřebují. Mám to vyzkoušené v praxi. Děti to pochopí a ještě se mi nestalo, že by za mnou přišly s nataženou rukou.
Po rodičích zbyly nějaké peníze, tak z toho svým dětem platím penzijní připojištění. Zpočátku se tomu smály, teď to berou jako fakt, ani se nesnaží ty peníze nějak získat.
Děti jsou radost, je to pokračování mého života a nezplodil jsem je proto, aby mne živily.
Ale už končím, neposlechl jsem babzu a to se nedělá.

Od: Václav Víšek

Václav Víšek — Wed, 24 Jun 2009 06:22:59 +0000

Pane Horský,
zařadil jste mě mezi ubrečené, je to Váš názor. Vždycky jsem žil podle svých možností, systémem „Co nemám, nepotřebuju.“ Rodiče se báli dluhů, kupovali jen to, na co měli a ve stáří nemuseli přehazoval poslední pětku z ruky do ruky, dokonce i něco zbylo. Mám důchod lehce nadprůměrný, možná by mi stačil, ale mám úspory, které neškudlím, ale tak pomalu pouštím do oběhu. Kdybych dnes natáh bačkory, peníze zdědí moje tři děti. Když cpu celý život prostředky do sociálního pojištění, prdnu, škytnu a je to všechno vniveč. Jsem spíš pro systém, který navrhuje GLUM, nějaké zásluhy, mám-li děti nebo nemám, bych pominul. Moje děti se narodily v 70.letech a vždy mě uráželo, když byly označeny jako Husákovy děti. Kvůli přídavkům na světě nejsou.
Váš návrh mi připadá zbytečně krkolomný a zavání sociálním inženýrstvím. Vidíte, a už se neshodneme. A kdo má pravdu?
Názor, že se o mne ve stáří má postarat stát, je socialistický a dnes cítím, že není udržitelný.

Od: J. Horský

J. Horský — Wed, 24 Jun 2009 03:23:12 +0000

Petro, …
.. právě Vy patříte mezi ty diskutéry, kteří ohledně důchodů nic nepochopili. Takže znova:

Mě nebudete platit na důchod, to budou dělat moje děti. Vy budete platit (možná už platíte) důchod svým rodičům. Až budete stará a bezdětná, budou to právě moje děti, které Vás budou živit. No a to mi vadí, protože budete sahat do kapsy jiné rodiny.

Další nepochopení: Já průběžný důchodový systém nespojuju se státem. Stát ostatně i dnes provádí jen administrativní službu ve výběru a přerozdělení příspěvku na tzv. „důchodové pojištění“. Blízkost státu k důchodům je nebezpečná, v 90. letech za premiérování V. Klause bylo na zalátání díry v rozpočtu převedeno (česky: ukradeno) asi 50 mld. Kč z přebytku důchodového fondu.

Na svém pracovišti si tu válku s línýma kolegyněma musíte vybojovat sama, sem to netahejte. A lépe čtěte, poděkoval jsem i svým kritikům.