Reklama
 
Blog | Emil Pokorný

Jdu se svou kůží na trh.

   Nevím, co za ní nebo na ní utržím. Není moc vábná, někde hrubá, jinde proděravělá a vůbec... je taky dost stará. Dosud mi slouží, protože konec konců musí a nemá na výběr. Zatím se nenašel stahovač, ani kůží sběratel.

   Poznenáhlu se objevilo více času na ledacos. A tak jsem začal psát různé článečky, anžto, pokud nenamáháme šedou kůru mozkovou nějakou činností, hrozí demence. A toho se bojím. Je to snad horší než snížená potence, ta demence. I když i demence má své plus – lecos si neuvědomujeme, třeba i tu svou potenci.

   Dal jsm své článečky synovi k přečtení a ten mi doporučil, abych si otevřel právě tady svůj blog. Což se po jistých peripetiích podařilo. A tak píši a hlavně čtu.

   Je tady spousta kritiky, více méně oprávněné, někdy i podpásovka se najde. Hledal jsem, jestli zvláště ostří kritici, nemají svůj blog. Asi hledat neumím, protože jsem jich moc neobjevil. No a taky se tu dlouho nevyskytuji.

Reklama

   Jen mi vrtá hlavou, že kritika, jak jí chápu, by měla mít svou analytickou a syntetickou stránku. Jinak je to podle  mého  plácání, případně zviditelnění se za cenu jakoukoliv. Ani se nakonec nedivím. Příkladů z politické sféry jsou přehršle.

   Vidím a čtu, že kritici často celý článek nepřečtou a aby o něm trochu přemýšleli, to ani náhodou. Dvě dámy, tedy nevím jestli dámy, se do mně v jednom článku pustily. Mají na to svaté právo. Je mi jen trochu líto, že si ten článek celý nepřečetly a hned závěr. I na to mají právo. Mým právem je, si o nich udělat obrázek.

   Co mi ale dost vadí, je spousta anglických výrazů. Nejsem v ní moc zběhlý a tak čtu se slovníkem. Sice vím, že angličtina je "in", ale pro  většinu výrazů nacházím  český ekvivalent. Mnohdy slovně a výrazově bohatší. Když svého času navrhoval král Jiřík učinit z češtiny jazyk diplomatů, nebyl to blábol. Žel je Čechů plémě v evropské menšině a nezadařilo se. Mimochodem, Vančura, to je čeština!

   Charta svého času plnila více než potřebnou roli kritiky. I její nejviditelnější představitel Havel Václav, který se o své zviditelnění dosti snažil a snaží, byl svého času pozitivní. Chartisté uměli přesně označit to špatné, hůře však, jak z toho marazmu ven. Že by: Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí?, promiňte, blábol. Uznávám, že účinný. Vždycky bylo snazší bořit než stavět, vždycky je snazší kritizovat, než příjít s konkrétem jak dál. Vždycky je snazší  tvrdit: "Kdo nejde s námi, jde proti nám", těžší je ho získat.

   Nesmírně si vážím všech, kteří kromě oprávněné kritiky dělají. Lhostejno na jakém postě či v jaké profesi. Vždycky mi byl bližší dobrý švec, než prázdný profesionální politik. Bohužel, máme více těch druhých než těch prvních.

   Nedělám si iluze, že ten náš současný Augiášův chlív změní volby. Spíše ne, než ano. No a co s tím? Konkrétně nevím, vím jen, že musím zůstat slušným i v neslušných podmínkách a že nesmím být stejný, jako "oni".

   Jdu se svou kůží na trh.