Reklama
 
Blog | Emil Pokorný

Tři přání

   Máme zlatou rybku, pohádkového dědečka, téma obehrané jak stará deska Supraphonu. Pohádky, povídky i filmeček by se našel. No jo, ale jen tři přání? Máme jich v životě přehršel. Třeba - chcípne-li mi koza, ať sousedovi chcípne kráva!  Takže bychom si měli vymezit pár předpokladů. Žádné přání by nemělo způsobit újmu ostatním, (tedy vědomě) a myslím, že je potřeba i vymezit  věk a postavení přejících si, protože přání jsou tomu poplatná.

   Věk a postavení kojenecké.

   Nepochybně si přejeme být u prsu co nejčastěji a nejdéle. Sunar, feminar či jiné náhražky – no fuj! Bohužel se nás ale na názor nikdo neptá. Dále si přejeme, abychom byli zavčas přebaleni, aby nedošlo k opruzení a jiným nepříjemnostem. No a za třetí ať se nad námi nerozplývají s různým ťu ťu, ňu ňu, když se nám chce spát.

   Věk a postavení batolečí.

Reklama

   Kromě samozřejmého krmení začínáme objevovat svět. A tak si přejeme, aby nás nikdo v tomto objevování neomezoval, třeba při vytahování různých zásuvek, podrobnému zkoumání jejich obsahu, kterému sice nerozumíme, ale může se i ochutnat. Zásadně si nepřejeme, aby nás někdo v tomto omezoval! (To je taky přání si něco nepřát.) Zkoumání světa kolem je náročná činnost a tak si poté přejeme nakrmit a nerušit při spaní. (Zase to ťu ťu a braní nás do náruče, když si to zásadně nepřejeme.)

   Věk a postavení předškolní.

   Pokud chodíme do školky, tak si zásadně nepřejeme, aby nám někdo bral hračky a káral nás, když si je bráníme třeba kousnutím. Objevujeme, že kupodivu jsou holčičky a kluci a přejeme si blíže poznat odlišnosti opačného pohlaví. Nepřejeme si nařízený spánek, když jsme si tak pěkně hráli. Jo a taky to jídlo nám ne vždy vyhovuje, musíme se ale podřídit tetám. Poprvé zjišťujeme, že se něco nesmí. dost nás to štve, když jsme na to nebyli zvyklí.

   Věk a postavení školní.

   Většinou se těšíme na nové, co nás čeká.( Někdo záhy vystřízliví. )  Máme se něčemu novému učit. Někdy je to zajímavé, jindy nuda. Výrazněji si uvědomujeme, že jsou dvě pohlaví. Tak si přejeme, aby on či ona nám dával najevo, že jsme zajímaví a jedineční. A když si dáme rande, přejeme si, aby ten druhý přišel včas, dával najevo, že ho zajímáme a snažíme se pacifikovat konkurenci. Trochu nás překvapuje, že jsou holky vyspělejší  a spíše koukají po starších, což nám pochopitelně vadí! No a holky se přeci nebudou zahazovat s nějakým puberťákem z jejich třídy, když třeba fyzikář je pěknej chlap a navíc svobodnej!

   Věk a postavení adolescentní.

   Přejeme si, ať nás dospěláci v ničem neomezují a nekrafají ty své omleté fráze a "pravdy". Víme líp, co je in a co out. Shovívavě zjišťujeme, že ta naše rodina jsou trochu "paka", ale mi jim to promineme, pokud neomezují kapesné. Konečně trochu zjišťujeme, co je natur sex a přejeme si, aby nejkrásnější holky a kluci se nám trochu kořili. Přejeme si, ať nám nikdo z dospěláků nezakazuje mejdan a neschovává klíče od auta!

   Věk a postavení středního věku.

   Postupně zjišťujeme, že se partner mění a že už to není to pravé ořechové.(Čest výjimkám!) Přejeme si, aby šéf konečně pochopil, co pro něho a jeho firmu znamenám a náležitě to ocenil. Nějaká ta mimomanželská hotovost je nutná. Přeci se nebudu doprošovat, jestli mohu jít na pivo, nebo si koupit ten apartní svetříík!  Přejeme si, aby partner pochopil, že máme právo na kus soukromí, popovídání si s kamarádkami nebo účast na zcela zásadním duelu našeho mančaftu. O děti se přeci musí starat taky ten druhý,(alespoň občas..) Pokud se nám podaří seznámit se se zajímavým partnerem, se kterým se tak dobře povídá i lecos jiného, tak si přejeme, aby zákonitý partner na nic nepřišel a nedělal nám zbytečné problémy.

   Věk a postavení důchodové.

   Slává, konečně nemusíme ráno do "hokny"! Přejeme si klid, žádné zbytečné nucení k čemukoliv a od kohokoliv. Začánají ale choroby různé, na které zatím nebyl čas s nimi něco dělat. A tak si začínáme přát, ať se ráno v pohodě vyčuráme, ať už konečně přestanou ty návaly a ať se nám partner více věnuje. Zjišťujeme, že je fajn, když nás ráno něco bolí, protože máme jistotu, že jsme ještě naživu. Ono i to popovídání v parku a krmení holubů má něco do sebe… Přejeme si, aby si ještě někdo všimnul našich zkušeností, znalostí, že jsme ještě docela šik a že ještě nepatříme do starého železa. Začínáme přemýšlet, že už je pomalu čas na ty poslední věci člověka, závět je ještě blbost. ale co kdyby…Přemýšlíme, jestli jsme tak trochu žili v souhlasu s jedním příslovím: Když se narodíš, ty pláčeš a ostatní se radují. Žij tak, abys umíraje se radoval a ostatní plakali. Jo a to umření pokud možno ve spánku.

   Která přání vyhovují více?